Kniha I.
I. Úvod. Kefalos. Polemarchos (27a-336a)
II. Thrasymachos (336b-354c)

Knihy II. - IV.
III. Nová formulace otázky, Glaukón a Adeimantos (357a - 367e
IV. Analogie obce a duše, první a druhá obec, strážci a jejich povaha (367e - 376e)
V. Výchova strážců I. (376e - 398b)
VI. Výchova strážců II. (398c - 412b)
VII. Vládci; jednota a mnohost v obci (412b - 427c)
VIII. Spravedlnost v obci (427c - 434d)
IX. Spravedlnost v duši (434d - 445e)

Knihy V. - VII.
X. Prvé dvě vlny: rovnost mužů a žen a společenství mužů, žen a dětí; otázka uskutečnitelnosti; zákony týkající se  vedení válek (449a - 471c)
XI. Vláda filozofů I (471c - 480a)
XII. Vláda filozofů II (484a - 502c)
XIII. Výchova filosofů I., idea dobra, příměr slunce a úsečky (502c - 511e)
XIV. Výchova filosofů II., příměr jeskyně (514a - 521b)
XV. Výchova filosofů III., matematika (521c - 531c)
XVI. Výchova filosofů IV., dialektika a cursus philosophorum (531c - 541b)

Knihy VII. - IX.
XVII. Nespravedlivé ústavy I. (543a - 562a)
XVIII. Nespravedlivé ústavy II. (562a - 576b)
XIX. Štestí spravedlivého a nespravedlivého (576b - 592b)

Kniha X.
XX. Kritika tradiční mimésis - spor mezi filozofií a básnictvím (595a - 608b)
XXI. Nesmrtelnost duše, osudy spravedlivé a nespravedlivé duše po smrti (608c - 621d)

Pai ce v-ati imaginat stimabililor, ca o avalansa poate fi intoarsa in pozitia zero ca un film cinematografic pe banda de montaj? Destul de naiv atunci. Reverberatiile actualului crah economic vor aparea in crestere exponentiala cam din primavara lui 2009 incolo... pana atunci manifestarile fiind inca "subfebril-asimptomatice".

Cert este ca cineva va plati o nota de plata exagerata si acel cineva nu va fi entitatea ce a provocat tevatura. Intebarea este insa alta. Este aceasta situatie asociabila paternului "criza->penalizare", sau asistam la unul nou, din tipologia si logica unei gauri negre?!... Oricare va fi raspunsul, acesta nu pote fi decat nasol. Pacat ca generatia mea a ajuns sa plateasca nemeritat huzurul si nesimtirea unui secol de trai neneaca.

1=

PLATON

p.s. Mai si cand ii auzi pe ambuscatii de pe la noi care se intrec care de care mai tare in a face clasamente cu cei mai bogati romani din top X, adica cu cei ce au resit sa fure mai cu spor avutia intregului popor (din foaita lui Becali, Patriciu, etc), in timp ce majoritatea parintilor si fratilor nostri (din tara si lume) fac cea mai crunta foame, iti vine asa, alene,.. sa pui mana pe sapa...

Platon on the other hand, his ability to talk to the subjects and able make them comfortable in front of the camera amazes me to no degree.  The posture, expression as well as the level of confidence that all the subjects possess in his photographs, and then to capture that in a confined time and space, it is a gift that I would gladly have without a second thought.

So, I am going to try a new way to shoot portraiture.  Whenever I am shooting portraits, I am going to set up everything and then sit the subjects down and try to connect with them so that they are able to show who they are really are and at that point, take the shot.

The more I look at photographs, the more I am amazed how something that seems so simple can be the most difficult thing to achieve.  Photography takes discipline, that includes the patience, the ability to take control of the situation, the skill to see what the camera sees instead what our eyes see and the knowledge that everything can be improved upon.

Here are some images of Platon, I might try to include some of mine with the idea of mimicing Platon's style later on, but we will see =P.

President Vladimir Putin

David Beckham

MAESTRO DE PRIMARIA

'Porque quería llegar al otro lado'.

PROFESOR DE SECUNDARIA

'Aunque se los explique, queridas bestias, no podrán entenderlo'.

PROFESOR DE FACULTAD

'Para saber por qué el pollo cruzó la carretera (tema que se incluirá en el parcial de mañana) lean los apuntes desde la página 2 a la 3050'.

PLATÓN

'Por su bien. Al otro lado de la carretera se encuentra la verdad'.

ARISTÓTELES

'Está en la naturaleza del pollo el cruzar las carreteras'

KARL MARX

'Era históricamente inevitable'.

CAPITAN JAMES T. KIRK

'Para llegar adonde ningún otro pollo había llegado antes'.

MARTIN LUTHER KING JR

'He tenido un sueño donde todos los pollos eran libres de cruzar una

carretera sin tener que justificar sus actos' .

MOISÉS

'Y Dios descendió del paraíso y le dijo al pollo: 'cruza la carretera'.

Y el pollo cruzó y Él vio que esto era bueno'

NICOLÁS MAQUIAVELO

'Lo importante es que el pollo cruzó la carretera. ¿A quién importa el por qué? Solamente el fin de atravesar la carretera ya justifica cualquier motivo que hubiera tenido '.

SIGMUND FREUD

'El hecho de que te preocupe porqué el pollo cruzó la carretera ya revela tu fuerte sentimiento de inseguridad sexual latente' .

BILL GATES

'Precisamente acabamos de terminar el nuevo programa 'Office Pollo 2008' que además de cruzar las carreteras, será capaz de incubar huevos, archivar los documentos importantes, etc... '

GALILEO

'Y sin embargo, se cruza'.

BILL CLINTON:

'Juro sobre la constitución que no ha pasado nada entre el pollo y yo'

NEO (Matrix):

'El pollo no existe'.

EINSTEIN:

'El hecho de que sea el pollo el que cruce la carretera o que sea la carretera la que se mueve bajo el pollo, depende al referencial'.

STALIN

'Hay que fusilar al pollo inmediatamente, y también a los testigos de la escena y a 10 personas más escogidas al azar por no haber impedido este acto subversivo'.

FIDEL CASTRO

'El pollo es un desertor por eso cruzó la carretera pero se arrepentirá de las injusticias de la otra carretera y créanme el pollo volverá'.

RETIZ LICONA, GRAN MAESTRO DE LA UNIVERSIDAD DEL VALLE DE MEXICO

El pollo, si es laico, hizo bien en cruzar la carretera porque es libre y de buenas costumbres. De cualquier forma nombraremos una comisión de esta institución para verificar si ese tal pollo es fraternal y si está a plomo en sus cápitas y verdaderamente un librepensador o actúa bajo el mandato de la jerarquía eclesiástica. En ese caso le formaremos juicio y lo llevaremos a la comisión de Honor y Justicia para que se le rostice de acuerdo a nuestros antiguos usos y costumbres.

EMILIO GONZALEZ (gober de JALISCO)

'Porque el pollo, como yo, hacemos lo que nos dé nuestra chingada gana.

Y Chinguen a su madre los que no estén de acuerdo'

FELIPE CALDERÓN

'El pollo que cruzó la carretera no tiene los recursos suficientes para tal empresa. Por ello mando una iniciativa de ley para que se privatice el pollo, las carreteras, las plumas y todo lo que pueda privatizarse. '

GEORGE W. BUSH

'El hecho de que el pollo haya cruzado la carretera a pesar de las resoluciones de la ONU representa un grave ataque a la democracia, la justicia y la libertad. Esto prueba sin ninguna duda que teníamos que haber bombardeado esta carretera hace tiempo. Con el objetivo de garantizar la paz en esa región, y para evitar que los valores que defendemos sean otra vez atacados por este tipo de terrorismo, el gobierno de los Estados Unidos de América ha decidido enviar 17 portaaviones, 46 destructores y 154 fragatas, con el apoyo desde tierra de 243.000 soldados de infantería y por el aire de 846 bombarderos, que tendrán por misión, en nombre de la libertad y de la democracia, el eliminar todo asomo de vida en los gallineros a 5,000 Km. a la redonda, y después, asegurarse con unos disparos de misiles muy precisos de que todo lo que parezca de lejos o de cerca a un gallinero sea reducido a un montón de cenizas y no pueda nunca más desafiar a nuestra acción con su arrogancia. Hemos decidido también que después, este país será generosamente dirigido por nuestro gobierno, que reconstruirá gallineros según las normas vigentes de seguridad, poniendo a su frente a un gallo elegido democráticamente por el embajador de los USA. Para financiar todas estas reconstrucciones, nos conformaremos con el control absoluto de toda la producción de cereales de la región durante 30 años, sabiendo que los habitantes locales se beneficiaran de una tarifa preferente sobre una parte de la producción, a cambio de su total cooperación. En este nuevo país de justicia, paz y libertad, podemos asegurarles que nunca más un pollo intentará cruzar una carretera, por la simple razón que no habrá más carreteras y que los pollos no tendrán patas. Que Dios bendiga América '.

GIOVANNI GARINIAN

'El pollo cruzó la calle porque creyó encontrar el azúcar que endulce el café amargo de su vida'

Por cortesia de: SirPako Rulio GFIA
Por conducto de un forward de: Marichelo Ayil

- Seznámení s pojmem platónský dialog
- Zařazení platónského myšlení do kontextu klasické řecké kultury - význam pro pozdější dějiny
- Hledání některých základních prvků klasické racionality v textu dialogu Menón
- Co jsou to ideje?: souvislost nesmrtelnosti duše s matematikou

__________________________________________________________________________________

Texty:

Men. Však není těžké, Sókrate, to povědět. Za prvé, jestliže si přeješ zdatnost muže, je nasnadě, že to je zdatnost muže, býti schopen spravovat věci obce a při té činnosti dělat přátelům dobře, nepřátelům zle, a sám se mít na pozoru, aby se mu nic takového nestalo. Jestliže pak chceš zdatnost ženy, není nesnadné vyložit, že má dobře spravovat dům, opatrujíc věci domácnosti a jsouc poslušna svého muže. A jiná je zdatnost dítěte, děvčete, i hocha, a jiná staršího muže, buď svobodného, nebo otroka. A je přemnoho jiných zdatností, takže nepůsobí nesnáze říci o zdatnosti, co jest; neboť v každém oboru činnosti a v každém věku i ke každému úkonu náleží každému z nás zdatnost a právě tak, myslím, Sókrate, i špatnost.
Sókr. Podobá se Menóne, že mě potkalo jakési velké štěstí, jestliže jsem hledal jen jednu zdatnost, ale nalezl jsem celý roj zdatností u tebe ležící. Avšak, Menóne, abych užil tohoto obratu o rojích, dejme tomu, že bys na mou otázku, co je včela, řekl, že jich je mnoho a rozmanitých; co bys mi odpověděl, kdybych se tě zeptal: "Myslíš snad, že tím jich je mnoho a rozmanitých a vespolek se lišících, že jsou včely? Či se tímto nic neliší, nýbrž něčím jiným, jako na příklad buď krásou nebo velikostí nebo některou jinou z takových vlastností?" Pověz, co bys odpověděl, kdybys dostal takovou otázku?
Men. Jistě to, že se jakožto včely nic neliší jedna od druhé.
Sókr. Kdybych tedy potom řekl: Nuže, pověz mi právě toto Menóne: Co je podle tvého mínění to, čím se nic neliší, nýbrž všechny jsou totéž?

Sókr. Co tedy asi je to, co má toto jméno tvar? Pokoušej se to říci! Kdybys tedy na takovou otázku buď o tvaru nebo o barvě řekl: "ale já, člověče, ani nechápu, co chceš, ani nevím, co myslíš", snad by se tazatel podivil a řekl by: "Nechápeš, že hledám, co je u všech těchto věcí totéž?"

Sókr. A zdá se ti, že lidé, kteří  se domnívají, že zlé věci prospívají, vědí o zlých věcech, že jsou zlé?
Men. To se mi zrovna nezdá.
Sókr. Tedy je zřejmé, že tito netouží po zlých věcech, kteří jich neznají, nýbrž po oněch, které pokládali za dobré, které však jsou ve skutečnosti zlé; takže ti, kteří jich neznají a pokládají je za dobré, zřejmě touží po dobrých věcech. Či ne?

Sókr. Vždyť jestliže se snad pamatuješ, když jsem ti já před chvílí dal odpověď o tvaru, odmítali jsme, tuším, takovou odpověď, která se pokoušela užívat pojmů teprve hledaných a ještě neuznaných.

Men. Sókrate, slyšel jsem ještě dříve, než jsem se s tebou setkal, že ty neděláš nic jiného, nežli že sám jsi v nejistotě a způsobuješ, že i ostatní jsou v nejistotě. Také nyní, jak se mi zdá, na mne působíš čáry, kouzly a přímo zaříkáváním, že jsem naplněn nejistotou. A zdá se mi, má-li se udělat nějaký vtip, že jsi docela velmi podoben i zevnějškem i ostatními vlastnostmi tomu širokému rejnoku mořskému. Neboť ten způsobuje strnutí tomu, kdo se k němu přibližje a dotýká se ho; také ty, zdá se mi, jsi nyní udělal něco takového mně.

Men. A jakým způsobem budeš hledat, Sókrate, to, o čem vůbec nevíš, co to je? Kterou věc z těch, které neznáš, uděláš předmětem svého hledání? Nebo i kdybys nakrásně na ni připadl, jak budeš vědět, že to je to, co jsi neznal?
Sókr. Rozumím, co chceš říci, Menóne. Vidíš, s jakou to přicházíš eristickou myšlenkou, že prý člověku nelze hledat ani co zná ani co nezná? Vždyť by nehledal ani co zná - neboť to zná, a takovému není třeba hledání - ani co nezná - vždyť ani nezná, co by hledal.

Sókr. Protože tedy duše je nesmrtelná a mnohokrát se narodila a viděla, co je zde i co je v Hádu, i všechny věci, není nic, co by nepoznala; proto není nic divného, že je schopna i o zdatnosti a o jiných věcech si vzpomenout na to, co již dříve věděla. Protože totiž je celá příroda sourodá a duše poznala všechny věci, nic nebrání, když si člověk vzpomene toliko na jednu - což lidé nazývají učením - aby všechny ostatní nalezl sám, je-li statečný a neúnavný; neboť hledání a poznávání je tedy vůbec vzpomínání.

Sókr. Nuže neplatí zkrátka o všem, co duše podniká a co snáší, že se to za řízení rozumovosti končí v štěstí, kdežto za řízení nerozumovosti v opak?

Sókr. Jistě je tedy možno takto říci o všech věcech: u člověka všechny ostatní věci závisí na duši, mají-li býti dobré, avšak věci duše samé na rozumovosti; a podle této myšlenky by byla rozumovost ta prospěšná věc; tvrdíme pak, že zdatnost je věc prospěšná?

Sókr. Pravím to s ohledem na naše dřívější zkoumání, že nám až směšně ušlo, že lidé vykonávají správně a dobře své věci ne jedině za vůdcovství vědění, ... Avšak co kdyby měl někdo jen správné mínění, která je ta cesta, ale nikdy po ní nešel a neznal ji, nevedl by si i ten správně? ... Tedy pokud jde o správnost jednání, není pravdivé mínění o nic horším vůdcem nežli rozumovost, ...
Pravdivá mínění, pokud zůstavjí, jsou krásná věc a způsobují všechno dobré; avšak dlouho nechtějí zůstávat, nýbrž utíkají z duše člověka, takže nemají velkou cenu, dokud je někdo nesváže rozumovým výkladem příčiny.

Platón, Menón

-------------

Mírou dokonalosti obrazu není shoda s příslušným vzorem v co možná největším počtu podrobností, nehledě na to, že v našem případě je vzor, jehož obraz se pokoušíme vytvořit, značně mnohotvárný a množstvím podrobností zakrytý. Dokonalost obrazu spočívá jak ve věrnosti zachycení způsobu, jakým se pozorovateli příslušný obraz otevřel, tak ve svébytnosti tohoto obrazu. Obraz je totiž jednak klíčem k určité otevřenosti příslušného vzoru, ale zároveň je i sám sebou, nejen obrazem něčeho; a od okamžiku, kdy byl dotvořen, je už především sám sebou.

Tu se náhle otevřel geometrický svět. Svět v němž neprobíhá čas, v němž nedochází ke změnám, v němž vše trvá v naprosté nezvratnosti. Geometrická úsečka je přímá, je přímá dokonale. To je skutečná pravda, to není jen otisk pravdy v minulosti. Úsečka je přímá vždy; minulost, přítomnost i budoucnost splývají v jedno strnulé bytí.

Člověk, který takto zasvěceně odkryl geometrický svět, objevil geometrii. Lidem dal nahlédnout ven z jejich reálného světa, a to do světa, jenž lidem nenáleží. Lidé byli obdarováni světem, jenž náleží bohům. Dát však můžeme jen to, co sami máme. Ten, kdo dal lidem svět patřící bohům, musel ho znát, musel být jeho spoluvlastníkem, musel to být bůh.

Petr Vopěnka, Rozpravy s geometrií

________________

Řecká intelektualita byla příliš šťastná, příliš naivní a estetická, příliš ironická a vtipná - avšak také příliš hříšná na to, aby pochopila, že člověk poučený také může dobro nekonat, že člověk se znalostí a vědomím toho, co je správné, může konat něco nesprávného. Řecko zakládá intelektuální kategorický imperativ.

Řecko se neodvažuje prohlásit, že se může jednat nesprávně naschvál, že se může jednat nesprávně s plným vědomím toho, co spávné je, a proto si pomáhá tvrzením: když někdo koná něco nesprávného, je to proto, že nepochopil, co správné je.

S. Kierkegaard, Nemoc k smrti

______________________________________________________________________________________

Otázky

1) Jak překládáme následující řecké výrazy: ARETÉ, EIDOS, ANAMNĚSIS, LOGOS, DOXA, EPISTÉMÉ?
2) Proč se Sókratés nespokojí s výčtem různých druhů zdatnosti?
3) Proč je při hledání správného významu slov pro Sókrata/Platóna důležité to, co je totožné (stejné, společné)?
4) Jaká je v řecké filozofii (a ve filozofii obecně) úloha nejistoty, kterou Sókrates způsobuje svým partnerům v rozhovoru?
5) V čem spočívá rozdíl mezi přirozeným a teoretickým postojem?
6) V čem spočívá údajná "naivita" platónského pojetí dobra?
7) Kdo to byli sofisté?
8) Jaké dvě role hraje LOGOS v platónském dialogu (správná řeč a říše významů (idejí))?
9) V jakém smyslu se v dialogu Menón mluví o nesmrtelnosti duše?
10) Proč Sókratés demonstruje schopnost duše "vzpomenout si" na to, co nezná na příkladu z geometrie?

________________________________________________________________________________________

Úkoly:

- Vysvětli následující prvky klasického řeckého myšlení: definice a analýza pojmu, hledání idejí, pochybování, teoretický postoj, hledání správné formy řeči, praktické zaměření vědění, rozdíl mezi věděním a míněním, ...
- Jaké mohou být historické a teoretické důvody pro využití dialogu jako myšlenkové formy?
- Pokus se vymezit obecný pojem něčeho, co je pro tebe důležité! Např. sportovec, umění, hudba, bohatý člověk, úspěšný člověk, atp.

Ca sa nu mai fie nici o umbra de indoiala pe fond, societatea capitalista este o performare pana la absurd a inselarii unora de catre altii din jur (exercitiul prin care un x baga ceva pe gat unui y, in urma actiunii rezultand o plus valoare), a tuturor impreuna, un act continuu de vanzare-cumparare, fiecare incercand sa-si adauge pe parcurs cota de profit pe care sa o deconteze in lant end-userilor. Apoi plus valoarea rezultata prin acest act de schimburi este insumata (capitalizata) in depozitele specifice (banci). Procesul se reia la nesfarsit, la un moment dat mai multi vanzand decat cumparand, adica toti ajung la un grad de rafinament in furarea caciulii proprii sau a altora, in joc aruncandu-se atunci produse virtuale ce sa suplineasca marfa lipsa, tranzactiile nerealizate, ori lipsa reala de finantare (vedeti recenta criza financiara din US).

Aceasta tevatura este interpretata de unii exegeti ai liberalismului economic ca un motor esential al ...vietii... momentului..., cu alte cuvinte intreaga societate este amorsata pe fenta si imoralitate.

Stiind totusi din carti si legende ca minciuna mai devreme sau mai tarziu isi releva atavicele picioare paroase scurte, stam noi astia din clasa fermentului schimbarii si ne minunam cat de mult poate sa mai indure exploatarea si agresiunea desantata a omul simplu...

1=

PLATON

De ce mi-a placut mie mereu Tupac? Pentru ca e genu de raper care chiar a trait ceea ce canta, si atunci, e foarte real si foarte bine expus ceea ce canta el. Nu e un fake, ca Ice Cube, de exemplu. Omul chiar era de pe strada. Si era inteligent. A reusit sa expuna destul de bine in versuri o realitate despre care unii oameni cred ca e din filme ...! Ei, bine, nu e din filme.

Uneori eviti teribil sa faci ceva, o chestie anume, dar viata nu te lasa sa mergi pe drumul ales de tine, ala BUN, si isi gaseste ea mijloacele ei sa te faca sa te intorci de unde ai plecat, pe ala RAU. N-am nici cea mai vaga idee de ce. E ca la scoala cand trebuie sa inveti o poezie pe de rost ... la un moment dat uiti un rand, poate, si trebuie sa te apuci iar de invatat, de retinut, pana o poti recita perfect. Poate ca despre asta e vorba.

Uneori nici macar o promisiune in fata lui Dumnezeu nu te poate opri, sau cel putin asa pare, in first instance. Pentru ca nu se poate, pentru ca nu exista solutii, pentru ca ajungi la capatul puterilor, pentru ca privesti in urma si regreti lucruri, pentru ca ai vrea sa iei drumul ala de la capat sa-l parcurgi in alt mod, pentru ca ajungi in fundul prapastiei si refuzi sa ramai acolo, pentru ca ai prea multe de facut, si pentru ca nu primesti nici o farama de ajutor pe drumul BUN pe care il alegi, si atunci, te intorci la drumul rau ... chiar daca nici pe drumul rau nu primesti nici un fel de ajutor, dar drumul rau e mereu mai simplu. E mult mai rau, din toate punctele de vedere, dar e mai usor.

Uneori incerci sa jonglezi, te minti singur, probabil. Iti imaginezi ca ve merge cativa metri pe drumul rau, pana la un punct de reper stabilit de tine, apoi vei schimba macazul. Nu mereu jongleria asta merge, nu mereu socoteala de acasa se potriveste cu aia din targ, nu toti suntem buni de circ. Si totusi te hotarasti sa incerci, sa iti asumi riscul.

Te gandesti ca viata e lunga, ca poate nu o sa mori curand, ca poate va exista destul timp sa iti raspaltesti marele pacat, ca poate totusi cineva acolo sus te intelege, ca poate totusi e parte din experienta, ca poate totusi chiar e imposibil sa duci o viata lipsita de compromis.

Compromis ... cat am putut sa urasc intotdeauna cuvantul asta, si cum poate o idee ca asta sa iti bantuie viata si sa faca tot ce vrea din tine ...! Cum ti se poate intampla ca toata viata sa ti se invarta in jurul ideii de compromis, cum ea face totul pentru a ta face sa-l faci, si tu faci totul pentru a nu-l face ...! E ca o lupa, totul sta pe loc, timpul, dezvoltarea, totul, pana cand, probabil sau tu, sau ea, castiga ... dar oare e posibil sa fentezi viata?! Nu incetezi sa te intrebi asta, avand in vedere ca nu ti se pare deloc ca ai castiga lupta.

Trec ani incercand sa fugi de ceva, ani in care mereu ceva te trage spre acel ceva ..., si simti ca nu mai faci nici un pas, ca esti intr-un fel de labirint din care nu poti sa mai iesi, pentru ca pe singurele usi externe scrie compromis, cel putin pe singurele pe care tu le descoperi, si tu refuzi sa pasesti pragul. In timp, apare teama, te gandesti ca pana la urma poate ai face pasul, dar daca e o capcana? Daca e un fel de joc, daca si-a lasat doar un bocanc acolo, dar ceea ce cauti nu e de fapt acolo? Daca nu va mai exsita cale de intoarcere apoi? Daca nu ti se mai da sansa sa gasesti si usa pe care scrie corectitudine? Cresti, te maturizezi, apar intrebarile, temerile, apare notiunea de risc. Si te trezesti asa, ca in mitul pesterii, al lui Platon, stand in pestere si cautand lumina ...!

Te gandesti ca poate candva vei putea face ceva pentru societate, pentru a te revansa fata de ea, te gandesti ca totul in viata are un pret, si poate nu mereu e cel pe care te astepti tu sa-l platesti. Si pana la urma simti ca platesti oricum, si, oricum nu stii in ce masura mai rau de atat s-ar putea ... la faza asta ii dau dreptate lui curvette, uneori in viata simti ca n-ai unde sa cazi mai jos de atat ...! Sigur, eu nu sunt prostituata si nu cred ca sunt un om jalnic, nu peronalitatea mea e jos, doar ca si eu ajung uneori in niste puncte atat de joase in viata  mea de mi se pare ca mai rau de atat nu poate fi, si mai jos de atat nu se poate.

Si atunci din nou iti apare in minte idea de compromis, si din nou nu stii ce sa faci, si din nou gasesti un numar egal de argumente pro si contra, si din nou te gandesti la toti si la toate, si din nou te intrebi ce se vrea de la tine, si din nou esti enervat ca nu poti raspunde la intrebarea asta ... si din nou, probabil, alegi sa nu faci nici un compromis, cu aceasi speranta in suflet, pe care ai avut-o si ultima data, ca nu te vei mai intoarce in acelasi punct, ca intr-un cerc, ca poate de data asta vei iesi din labirintul de care vorbeam mai sus, pe o usa pe care scrie corectitudine ...! Si iar iti amintesti ca asa ai spus si ultima data, si n-ai reusit. Si, probabil, iar iti asumi riscul, iti faci alte calcule, iti alegi alta armura, si o iei iar de la capat in acelasi mod ...! Simpla idee de compromis te sperie de drumul RAU. Vezi in jurul tau oameni care au acceptat compromisul, si poate unii sunt fericiti, in felul lor, dar te gandesti ca nu e genul de fercire pe care o doresti pentru tine.

Cei mai multi dintre oameni nu ii inteleg pe cei diferiti de ei, in general ii judeca, le pun etichete, si ii considera jalnici, doar pentru ca au ales alta cale, si aici prin "diferit" inteleg o singura categorie de oameni, stiuta si inteleasa de mine, nu la tot ce insemana diferit. Foarte putini se opresc in loc sa se intrebe: de ce? Nu-i interesaza. Fiecare e prins de ale lui, isi vede de treaba lui, de problemele lui ... nu au de ce sa incerce sa raspunda la : de ce? inainte sa acuze. Asta mi se pare un mare bug in creierul omenirii, avem un talent deosebit in a fi convinsi ca le stim pe toate, si ca adevarul din mintea noastra e un adevar universal ... de fapt nu e ... si avem mereu tendinta sa ii judecam pe ceilalti prin prisma personalitatii noastre, prin prisma ceea ce noi gandim si a ceea ce noi consideram a fi bine, corect, drept, adevarat.

Societatea pare o chestie special creata sa te ambitioneze sa fii altfel, diferit de gloata. Pare ca un fel de etalon, te uiti spre ea si spui: asa da, sau asa nu! Pare un fel de bau-bau de care incepi sa fugi, nu de frica, ci pentru a nu te molipsi de unele chestii, pentru a nu risca sa devii unul dintre ei. Preferi sa ramai unul dintre ai tai. Ca-n melodia Anturajul a alora de la Mafia: ii preferi pe zece-ai tau in loc de altii o mie.

Cred ca n-ati intelss nimic din postul asta, nici nu trebuie, nici nu aveati cum. Probabil sunt cativa in lista mea de mess care ar putea avea o idee, pentru ca acei oameni ma cunosc, ei stiu, ei sunt ca mine, ei se recunosc in mine, dar atat. Oricum, luati-o ca pe o pagina de jurnal si delectati-va cu alt blog, nu e nici o suparare, pentru ca azi, oricum, am scris pentru mine si numai pentru mine, si pentru sufletul meu, merita si el ceva pentru el, si atat :).

-----------------------------------

To my unborn child, in case I won`t make it - Tupac

Schon der alte Platon (gr. Philosoph, schon tot) hat sich Gedanken darüber gemacht, wer wir sind und warum wir sind. Eine zentrale Frage von ihm lautete: Warum rotten sich die Menschen immer zu Zivilisationen zusammen, verdammt!  Und er wäre kein Philosoph, wenn er sich dazu nicht seine Gedanken gemacht hätte. Der Mensch sei, so Platon, alleine schwach: Er würde gerne alleine durch die Gegend ziehen, sein eigenes, egositisches Ding machen. Aber da die Welt böse ist und hart, mussten sich die Menschen als Notlösung zu Familien, zu Stämmen und schließlich zu "Staaten" zusammenschließen: Um sich besser verteidigen zu können. Um sich besser ernähren zu können. Und um abends nicht immer alleine Wein trinken zu müssen.

Sein Schüler Aristoteles war da schon anders. Er musste ja anders sein, oder kennt ihr einen Schüler, der berühmt wurde, nur weil er seinen Lehrer zitierte und nachahmte? Ich muss gerade übrigens an Schmidt&Pocher denken, aber egal. Aristotels wollte sich also von seinem Herren abgrenzen. Und das tat er schließlich auch bravorös: Er sagte nämlich: Menschen sind soziale Wesen, die schließen sich nicht zusammen, weil sie es müssen, sondern weil sie wollen. Und da wären wir fast schon beim liberalen Gedankengut. Aber vorher muss ich noch etwas loswerden. Denn Aristoteles hat noch ein paar wichtige Sachen losgelassen.

So zum Beispiel, dass in uns immer verschiedene Neigungen ankämpfen und immer konträr zueinander stehen. Wut und Angst zum Beispiel. Er verteufelt weder das eine, noch das andere. Sucht zwischen Extremen immer die goldene Mitte, würde er uns wahrscheinlich heute zurufen. Die aurea medocritas wurde er später von Lateinern zitiert, ist nicht statisch, sondern anpassbar. Mal ist es besser wütender zu sein, mal ängstlicher.

Und ein ganz großer Begriff ist natürlich die politische und gesellschaftliche Freiheit. Und der hat natürlich im politischen Sinne auch einen Gegenteil: Die Unmüdigkeit der Bürgerinnen und Bürger. Wo ein Staat nämlich immer mehr Freiheiten an sich reist, wird der Bürger auf kurz oder lang unmündig.

Nun wäre es ein einfaches zu sagen: Dann lasst alle frei sein! Wir stoßen allerdings schon bei unserem lieben Nachbarn auf Probleme, der im freisein seinen Rasen genau dann mähen möchte, wenn ich mein Mittagsschläfchen halten will.

Es ist eine sehr schwierige, aber auch überaus lohnende Aufgabe, herauszufinden wie man so viel Freiheit wie möglich erreichen kann, sozusagen die aurea medocritas und gleichzeitig ein gewinnendes Zusammenleben garantiert. Und das verkörpert die FDP.

:WeFo

Ce sa mai vorbim de imoralitate si atitudine profund anticoncurentiala prin decizia de a proteja marile banci (vezi concernuri private) europene, evident prin spolierea suprataxanta a contribuabilului de rand...a oamenilor ca si mine, ca si tine adicatelea...

Sa mai aud eu in aceste conditiuni vreounul din batrana Europa vorbind de solidaritate, egalitate de sanse s-alte prostii mincinoase d-astea... Unde naiba a fost stanga socialista in aceste momente de grea cumpana si lovituri pentru reprezentatii sai??? Bine ca in rest isi bateau gura ca o moarea stricata pe chestiuni de principii "inalt umaniste" si acum tac ca porcu-n cucuruz...

Politica de cacao, sau pardon ..de kakat (ce sa ne mai tot ascundem atata dupa deget, cand altii iti baga sula in coaste cat se poate de concret...). Configuratia social-politica-economica mondiala este depasita si trebuie reproiectata de la zero.

Am zis!

1=

PLATON

Hola de nuevo, estimados alumn@s!

Tenemos que avanzar. A fin de acometer los siguientes apartados del temario (los que hacen referencia a la ontología, la epistemología y la antropología) necesitamos sentar las bases del concepto de dualismo en la filosofía platónica.

En el siguiente enalce tienes un pase de diapositivas que he preparado en el que se describe primero qué es el dualismo en filosofía, y luego, por orden, el dualismo platónico en el ámbito de la ontología, la epistemología y la antropología).

El contenido de las diapositivas es bastante completo. Al final tienes unos enlaces para que amplíes tus conocimientos sobre estas cuestiones. Una vez trabajes las diapositivas y los enlaces deben quedarte claros los conceptos mencionados, y con ello ya tenemos mucho avanzado en el estudio del pensamiento de Platón.

Esta semana debes leer también las partes VII, VIII y IX del Libro VII de La República.

VER DIAPOSITIVAS SOBRE EL DUALISMO DE LA FILOSOFÍA PLATÓNICA

Tras haber leído el texto del post anterior sobre la Teoría de las Ideas de Platón, y teniendo en cuenta que debemos conocer ya, por el Mito de la Caverna, la diferencia entre el mundo inteligible (o de la razón, "mundo de afuera" o "mundo de arriba", como también los llama Platón) y el mundo sensible (o de los sentidos, "mundo de abajo", el interior de la caverna), ahora no debe costarnos nada entender este esquema gráfico que representa la Teoría de las Ideas y la pone en relación con los dos "mundos" mencionados y con los dos tipos de conocimiento (el verdadero o inteligible) y el opinable (o sensible).

Analiza con detenimiento esta imagen, descárgala e imprímela. Observa que también explica la relación que tiene una Idea con las copias de la misma. La Idea es el modelo. Las copias imitan al modelo, o participan de él.

(Haz clic para ver la imagen ampliada. Para descargarla, clic con el botón derecho y 'Guardar imagen como...)

Te propongo como actividad que dejes un pequeño comentario a esta imagen, centrándote sobre todo en la relación entre una Idea y las copias de la misma.

Además, puedes dejar tus dudas y conceptos que no te queden claros. Yo los respondo.

Una vez finalizada la Teoría de las Ideas, en los siguientes posts nos centraremos en el dualismo platónico (dualismo ontológico, epistemológico y antropológico).

Sa indus printr-o confuzie intentionata parerea si asteptare in mase ca democratia poate fi asimilata ca efecte colaterale pe pamant, a ceea ce religia invoca a se intampla si provoca "in cer", in viata asa zis ezoterica de dupa, ori ce poate fi bun din principiile de baza a acestui curent filozofoid? Gandirea libera asociabila fals unei libertati iluzorii (deci si aia falsa)? Dar ignoranta poate fi aociata in acest caz unei libertati cinice in a eluda principiul socratic al autoperfectionarii spirituale-morale-"profesionale" a omului, pentru ca aia este de fapt democratia (conducerea poporului) in sensul sau literar??!...

Stim ca in prezent apologetii democratiei sau folosit de princiiile democratiei ca de un alibi in a-si putea promova "legal-scolastic" propria pseudo-doctrina de continuare a inrobirii, exploatarii si persecutarii pe principii subiective a cetatenilor planetari. Cu alte cuvinte nici macar tema aleasa ca target nu este teoretic suficient de bine ancorata in necesitatile si aspiratiile oamenilor din categoria celor multi si oropsiti, necum aplicarea acesteia in practica. Cu alte cuvinte lumea a perseverat intr-o baltire morala alternand intre mediocritate tampa si condamnare la impotenta in a mai isi crea un permanent nou viitor. Da! Din pacate lumea actuala este conceputa a exista si perfoma doar pentru prezent, pentru palpabilul sulfuros carnal, de unde si inapetenta crescanda pentru metafizica spiritului, a dreptatii ca ratiune de a fi.

In prezent lumea a ajuns la capatul puterii sale de de extindere si perfomare in rau. Se apropie cred momentul crucial a unei viitoare apropiate intersectii de drumuri, din care cel putin unul (din cele doua) este infundat ori duce catre o bucla spatio temporala de invartire in cerc, de repetare a paternului vinovat, ...catre nicaieri adica...

Poate ca suntem martorii crearii conditiilor favorizante punerii bazelor statului perfect, a "comunismului aristocratic", a comuniunii intr-o societate a dreptatii in toate formele ei de acceptare. Sa nu o trecem superficial si vinovat cu vederea, pentru ca de azi sa avem un maine si nu la nesfarsit un prezent prometeic inlantuit... 

1=

NeoPLATON

Evident ca situatia din tara nu poate fi imbunatatita de fond doar prin actiuni penalizante la adresa "simbolurilor". Pana ce fiecare om nu se va decide sa-si faca un adanc proces de introspectie si analiza, pana nu se va privi in oglinda fara sa-i fie rusine de ce vede acolo (spiritual vorbind), pana atunci nici reprezentantii sai, nu va upgrada intr-un sens mai mult sau mai putin ideatic-pozitiv.

Clasei politice ii rezervam rolul de catalizator-starter. O vom presa sa militeze pentru un nou tip de om politic, ca o preconditie pentru un nou tip de roman. Un nou trend incadrat in limitele unui NU pentru coruptie, politicianism si a unui DA pentru buna adminstrare si seriozitate este imperios necesar. Trebuie depasita cumva satisirea cetatenilor de fenomenul politic datorat vesnicilor promisiuni fara acoperire, cel putin in epoca post 89. Este necesara o schimbare profunda de atitudine in sfera politicului ca suport pentru transcenderea acestuia catre mase. Sinceritatea oricat de dureroasa este de preferat in continuare oricarui asset mincinos ambalat in tzipla. O orientare a "capului" (politicului) spre atitudini pragmatice fair va obliga "corpul" (masele) la un reflex similar....Si este atat de usor sa devenim buni si corecti... Eu zic ca vointa poate face minuni si ca tara in acest moment are nevoie nu de 1 om providential (clasa politica) ci de 22 milioane din aceasta categorie...

Este nevoie mare totusi de o schimbare. Cumva trebuie sa ne deschidem ferestrele si sa aerisim miasmele sulfuros-fanariote si sa pasim curajos "mana in mana" in construirea unui viitor mai bun cum nu am avut niciodata in trecut sau prezent. Ne este dor de un nou inceput...

1=

PLATON

Atención! Este documento es muy importante para el estudio de la filosofía de Platón. Como sabemos, el Mito de la Caverna y la Teoría de las Ideas constituyen quizás los elementos más conocidos de nuestro autor. En este momento, si hemos ido descargando los documentos, leyéndolos y haciendo las actividades propuestas, debemos habernos familiarizado ya con:

-Quién era Platón (su biografía, sus obras, los temas de su pensamiento y el contexto de su tiempo: esto lo tienes en la sección Filósofos)

-Qué influencias recibió, sobre todo de los Sofistas y Sócrates.

-Qué es el Mito de la Caverna, en qué obra nos lo narra y cuáles son los temas fundamentales de la filosofía de Platón que aparecen en el mito.

Ahora que ya nos hemos familiarizado con todo ello es el momento de comenzar a estudiar más a fondo los principales aspectos del pensamiento de Platón. En el post anterior a éste os he dejado un documento sobre los objetivos generales que persigue la filosofía del fundador de la Academia.

Aquí os dejo un documento clave: La Teoría de las Ideas. En él se describe esta teoría, sus componentes y sus implicaciones. Tras descargar el documento y leerlo, pondré unos esquemas para que comprobéis si lo habéis entendido. Descargad, leed, entended, subrayad y anotad este documento. Para cualquier duda, como digo siempre, escribidme un comentario.

>> Descargar la Teoria de las Ideas

Hola!

En primer lugar, de nuevo gracias por vuestro interés por mi salud. De veras que en cuanto pueda estoy ahí, pero las curas que los médicos llaman "de dentro hacia fuera" son lentas. Esta semana hay puente. Quizás es un buen momento para ponernos al día con nuevos materiales. Os voy a proponer varias cosas

1. En primer lugar, aquí tenéis, para descargar, un breve documento sobre el origen y los objetivos de la filosofía de Platón. Con él, más los que tenéis sobre los Sofistas y Sócrates, más el resumen de los comentarios al vídeo y las viñetas, podemos ir cerrando los puntos 1 y 2 del esquema de trabajo que os pasé en clase.

>> Descargar Origen y Objetivos de la filosofía platónica

2. Aunque el libro de Platón que os dije en clase no es obligatoria, por las circunstancias de mi ausencia no estaría mal que os fotocopiarais de aquéllos que lo tengan (o se lo pedís a mi sustituto, que tiene el mío) el Bloque III (aprox. páginas 21-42). Ahí está toda la teoría necesaria y podéis ir leyéndola. Se entiende bien, pues Platón es fácil. Si no entendéis alguna cosa, dejad vuestra duda como comentario a este post, y yo la respondo.

3. Del Libro VII de la República, convendría ir leyendo ya las partes IV, V y VI.

Y esta semana voy a dejar más cosas (actividades y exámenes) en el blog. Así pues, atención.

Graciasssss de nuevo a todos! Estoy orgulloso de teneros como alumnos.

Los dioses griegos, sin embargo eran celosos, y vieron que una criatura que tenía cuatro brazos trabajaba más, dos caras opuestas estaban siempre vigilantes y no podían ser atacadas a traición, cuatro piernas no exigían tanto esfuerzo para mantenerse de pie o andar durante largos períodos Y lo que era más peligroso: la criatura tenía dos sexos diferentes, no necesitaba a nadie más para seguir reproduciéndose en la tierra.

Entonces dijo Zeus, el supremos señor del Olimpo: “Tengo un plan para hacer que estos mortales pierdan su fuerza”.

Y con un rayo, partió a la criatura en dos, y así creó al hombre y a la mujer. Eso aumentó mucho la población del mundo, y al mismo tiempo desorientó y debilitó  a los que en él habitaban , porque ahora tenían que buscar su parte perdida, abrazarla de nuevo, y en ese abrazo recuperar la antigua fuerza, la capacidad de evitar la traición, la resistencia para andar largos periodos y soportar el trabajo agotador. A ese abrazo donde los dos cuerpos se confunden de nuevo en uno lo llamamos Amor..
Cancion: Delirios de grandeza - Avalanch

Comienza a anochecer y vuelvo a estar triste
un dia mas se va y tu no estas
Quisiera escapar, huir de esta soledad...
Pero algo me impide dejar todo atras
Sin ti, nada es igual

Quiza haya una razon por la que luchar
cuentan que un ser provoco
la ira de un dios por su perfeccion
Su envidia acabo con el don, en dos le separo
y el dios descanso

Intento no pensar, no quiero estar triste
mi vida ya no es igual si tu no estas
No entiendo la razon, pero algo me dice
que un dia tu y yo
haremos temblar a ese dios, ya lo veras

Quiza haya una razon por la que luchar
Y un dia, tal vez, se vuelvan a ver
Sintiendo una atraccion
no entienden por que, pero han de saber
que han roto esa maldicion
han de hacer caso a su corazon

Cuentan que un ser provoco
La ira de un dios por su perfeccion

Su envidia acabo con el don, en dos le separo
y el dios descanso

corazon...

Cuentan que un ser provoco
La ira de un dios por su perfeccion

Por nombre le puso amor
Tu eres la mitad... la otra soy yo

Comienza a anochecer y vuelvo a estar triste
un dia mas se va y tu no estas

no entiendo la razon

Este cel putin suspecta cadenta ridicata in care presedintele Basescu efectueaza vizite "de lucru" in comunitatile externe de romani, mai ales in sinergie cu faptul ca la aceste intalniri se propaga maculatura si promotion a struto-camilei partidiste PDL. Eu zic ca nerusinarea a ajuns gigantesca, iar clasa din spatele clasei politice, cea care a condus, conduce si va conduce la nesfarsit Romania in concubinaj cu "interlocutorii corespondenti" externi este in stare sa calce si pe cadavre, necum pe demonetizatele cuvinte patriotism, natiune, pentru a-si prezerva influenta si autoritatea oculta.

Ca mijloace de combatere si profilaxie as recomanda:

1.Romanii din exterior sa se asocieze de unii singuri, refuzand orice consiliere din tara.

2.Trebuie sa refuze orice propunere de finantare venita din tara, pe linii ce au legatura cat de mica cu clasa politica ori cu pseudo-societatea civila romaneasca.

3.Sa priveasca cu suspiciune maxima cartitele reactivate din randul exilului, pentru confirmarea statutului lor putand solicita expertiza serviciilor de informatii din tarile de rezidenta, exclus cele din Romania, care sunt parte din combinatie... Cartitele brusc si dintr-o data devin extrem de active, saritoare, energice, altruiste, cu mult timp disponibil, ce pun multe intrebari si ce raspund pertinent-verificabil la putine, ce nu pot explica tertilor sursa finantarii si neasteptata febrilitate pro-patriotica.

Nu uitati ca divide et impera mai sta inca in picioare. Sa nu facem totusi infantil jocurile "maestrilor". Sa fim o secunda mai destepti...cel putin ACUM!

1=

PLATON

E adevarat ca guvernarea Tariceanu, in incompetenta sa de a manevra cu elefantul in magazinul de portelanuri, naiv a ridicat mingea la plasa oportunistilor din randul adversarilor politici, oferind cresteri fantasmagorice de venituri salariale si pensii de pe azi pe maine, dar la fel de suspecta si condamnabila este si brusca solidarizare a tuturor centralelor sindicale in directia majoririi generalizate cu 50% a salariilor...ca la un semnal...si oare de unde ar fi putut veni semnalul asta decat din sfera serviciilor de informatii...conduse de cei ce-l conduc de fapt si pe mariner...cu alte cuvinte o nesperata ocazie de marca puncte sub un grobian spectru politicianist.

Sunt de acord ca in Romania nu este corect rasplatit in bani actul muncii, dar la fel de incorect este sa favorizezi unele ramuri in defavoarea altora, la urma urmei sa creezi invidii si conflicte artificiale intre ramuri-clase sociale, chiar si motivat de naivitate infantila, de incompetenta, pentru a nu sugera acte de sabotaj antinational... Candva "piata libera" va da fiecaruia pe merit ce asteapta si nu trebuiesc fortate acum notele, generand suplimentar de factorii defavorabili externi presiuni ilogice asupra macroechilibrului intern.

Subiectul acestui post este menit a viza de fapt anacronismul sindicalismului in Romania. Din punctul meu de vdere acesta ar trebui reformat pana la plasele. Ar trebui desfintat si regandit pe alte principii. Nu este posibil ca in anul 2008 sindicalistul sa duca la indeplinire activitati ce oarecand erau asociate minerilor-mineriadelor. Sunt sigur ca negocierile in bloc ca de pilda a contractului colectiv de munca generaza doar privilegii si nu incurajeaza pe fond competitia, competenta, eficienta actului muncii. Consider ca fiecare va trebui sa competitioneze liber pe piata muncii. Nu va face fata? NU va fi omorat cu pietre ci i se va gasi institutionalizat mijloace de protectie EFICIENTA sociala, ori reconversie. Acest lasa-ma sa te las trebuie sa inceteze, iar orice poate fi asociat unor brate de caracatita ocult mafiota trebuiesc taiate, asta evident, daca vrem sincer sa urnim sustenabil caruta comuna....

Eu vreau sa initiez o actiune prin care oamenii responsabili din Romania sa refuze sa primeasca cresteri neacoperite-neacoperibile in productivitate economica de venituri salariale. Poate fi si acesta un prim pas in directia asanarii economiei, coruptiei si mediocritatii neaose. Cine se baga partas?...

1=

PLATON

____________________________________________________________________

Texty, kterým jsme se věnovali:

1) Platón, Faidros
Slyšel jsem tedy, že v okolí Naukratidy v Egyptě žil kterýsi z tamějších starých bohů, jemuž je také zasvěcen pták, kterému říkají ibis; jméno samého boha prý bylo Theuth.    Ten prý vynalezl nejprve nauku o číslech a počtářství a geometrii a astronomii, dále pak hru s kaménky na desce a v kostky, a zejména také písmo. Tehdy byl králem celého Egypta Thamus v tom velikém městě horní země, jež nazývají Řekové Thébami Egyptskými, a tomu bohu říkají Ammón. K němu  přišel Theuth, ukázal mu svá umění a pravil, že by se měla rozšířit mezi ostatní Egypťany. Ten se otázal, jaký každé dává užitek, a při Theuthově výkladu podle toho, jak se mu co zdálo dobré, nebo nedobré, jedno haněl, a jiné chválil. Mnohé prý úsudky vyslovil Thamus Theuthovi o každém umění v tom i v druhém směru a bylo by obšírné je probrati. Když pak se jednalo o písmu, pravil Theuth: "Tato nauka, králi, učiní Egypťany moudřejšími a pamětlivějšími, neboť byla vynalezena jako lék pro paměť a moudrost." Avšak Thamus řekl: "Veliký umělce Theuthe, jeden dovede přivésti na svět výtvory umění, druhý zase posouditi, kolik v sobě mají škody a užitku pro ty, kteří jich budou užívat; tak i nyní ty, jakožto otec písma, jsi z lásky o něm řekl pravý opak toho, co je jeho skutečný význam. Neboť tato nauka zanedbáváním paměti způsobí zapomínání v duších těch, kteří se jí naučí, protože spoléhajíce na písmo budou se rozpomínat na věci zevně, z popudu cizích znaků, a ne zevnitř sami od sebe; nevynalezl jsi lék pro paměť, nýbrž pro upamatování. A co se týče moudrosti, poskytuješ svým žákům její zdání, ne skutečnost; neboť stanouce se sčetlými bez ústních výkladů, budou působit zdání, že jsou mnohoznalí, ačkoli budou většinou neznalí, a ve styku budou nepříjemní, protože z nich budou lidé zdánlivě vzdělaní místo lidí vzdělných opravdu."

Ve svatyni Dia Dódonského se vypravovalo, příteli, že první věštné řeči byly řeči dubu. Tedy tehdejším lidem, protože nebyli tak moudří jako vy mladí, při jejich prostotě stačilo slyšeti dub a skálu, jen když mluvily pravdu; ale tobě asi záleží na tom, kdo je ten, který mluví, a odkud, neboť nezkoumáš jedině to, zdali tomu je tak či jinak.

To je asi, Faidre, hrozná vlastnost písma a doopravdy podobná malířství. Neboť výtvory malířství stojí sice jako živé, ale když se jich na něco otážeš, velmi velebně mlčí. Právě tak i napsané výklady; myslil bys, že za jejich slovy je nějaké myšlení, ale když se otážeš na něco z jejich obsahu, chtěje se o tom poučiti, ukazuje takový výklad vždy jenom jedno a totéž. Když pak je jednou napsán, povaluje se všude každý napsaný výklad stejně u těch, kteří věci rozumějí, jako u těch, kteří s tím nemají nic společného, a neví, ke komu má mluvit a ke komu ne. A když se s ním neslušně jedná a neprávem je potupen, vždy potřebuje pomoci svého tvůrce; neboť sám není schopen ani se ubránit ani si pomoci.

Jest tomu, milý Faidre, tak; avšak mnohem krásnější je, myslím, vážná práce věnovaná těmto věcem, když někdo vezme příhodnou duši a dialektickým uměním zasazuje a zasévá do ní s věděním řeči, které jsou schopny pomáhati sobě samým i svému zasévači a nejsou neplodné, nýbrž mají símě, z něhož vyrůstají v jiných myslích zase jiné řeči, schopné takto udržovati to símě stále nesmrtelným, a způsobují tomu, kdo je v sobě má, nejvyšší štěstí, jaké je člověku možné.

Θ

2) Manfred Frank, Co je to neostrukturalismus?
Neextistuje, jak praví Derrida v Limited Inc., žádná jazyková policie

Texty, říká Derrida, jsou vždy transformace jiných textů; znaky jsou vždy proměny jiných znaků

Θ

3) Umberto Eco, Autor a jeho interpreti
Říci, že interpretace nějakého textu jsou potenciálně neomezené, neznamená, že interpretace nemá žádný předmět. Říci, že nějaký text nemá potenciálně žádný konec, neznamená, že každý akt interpretace musí skončit šťastně.

Některé současné teorie kritiky tvrdí, že jediné spolehlivé čtení textu je čtení chybné a že jediná existence textu je dána řetězcem odpovědí, které vyvolává, a že text je pouze piknik, na nějž autoři přinášejí slova a čtenáři smysl.

Empiričtí čtenáři mohou číst mnoha způsoby a neexistuje žádný zákon, který by říkal jak číst, protože tito čtenáři používají text jako schráku pro své vlastní vášně, které mohou pocházet z vnějšku textu, nebo které může text budit náhodou.

Ve své knize Meze interpretace jsem rozlišil mezi intencí autora, intencí čtenáře a intencí textu.

... soukromý život empirických autorů je v jistých ohledech mnohem nevysvětlitelnější než jejich texty. Přinejmenším tak, jako je nevysvětlitelná duše čtenářů. Avšak mezi tajemným procesem vytváření textu a nekontrolovatelným pudem jejich budoucícho čtení stále představuje text qua text pohodlnou přítomnost, je bodem, jejž se můžeme držet.

____________________________________________________________________

Důležité otázky a témata:

• Proč se máme zabývat antickou filozofií?
• Jaký postoj ke světu se zrodil v řecké filozofii?
• Interpretace jako umění výkladu a porozumění a jako životní aktivita
• V čem spočívá podle dialogu Faidros problém písma?
• Co znamená věta "Interpretování žije z mlčení textů."?
• Existují objektivně platná měřítka správné interpretace?
• V jakém smyslu lze naslouchat dubu nebo skále?

________________________________________________________________________

Úkoly:

• Pokuste se interpretovat poslední úryvek z Faidra.  (Jaký je u Platóna význam pojmu dialektika? Co říká tento text k problému interpretace?)

Sa nu-i mai auzim vreodata pe americani promovand principiile pietei libere ca sunt caduce si neavenite! Liderii lor sunt parsivi si mincinosi!

1=

PLATON

1=

PLATON